stránky:
webmaster |
|
Historie NÁRODNÍ HÁZENÉ |
Vážení sportovní přátelé,
příští rok si budeme připomínat 50 let od založení oddílu národní házené při TJ Lokomotiva Chomutov. V roce 2005 bde pak celá házenkářská obec slavit 100. výročí vzniku dříve české dnes národní házené.
Tyto skutečnosti stejně jako nebývalé úspěchy, kterých v posledních letech dosahuje chomutovská ženská házená, nás vedly k tomu, abychom se vám pokusili cestu Chomutova na výsluní trochu přiblížit.
Připravovaná publikace by měla být zároveň poděkováním všem, kteří se na zrodu, vývoji a úspěších podíleli. Nechť se stane rovněž povzbuzením pro všechny mladé, kteří by se chěli tomuto sportu věnovat závodně.
|
Trojnásobný mistr České republiky v ženské kategorii
Trojnásobný nejúspěšnější celek Čech v mládežnické kategorii
a
Trojnásobný vítěz Českého poháru v NH žen
|
Vám nechá
nahlédnout
do své
historie
|
Dějiny národní házené
Národní házená , jejíž název se několikrát měnil, se vyvinula z původní hry nazvané "vrhaná s přenášením", jejíž popis uveřejnil roku 1905 v časopise Výchova tělesná Václav Karas. Pokračovatel Josef Klenka v roce 1906 doplnil návrh pravidel a nazval hru "Cílová". Dalším nadšeným propagátorem se stal A. Krištof, který v roce 1907 nazval hru "Házená". Úpravou pravidel jí dal charakter sportovní hry. Položil také první organizační základy hry ustavením prvního ústředí házené - Svazové komise kroužků házené v Praze.
V roce 1909 byla jeho zásluhou vydána tiskem první pravidla. Házená v českých zemích zapustila kořeny, ale první světová válka brzy zastavila její rozvoj.
Ihned po válce se však házená začala rychle šířit zásluhou nadšeného pracovníka J. Trantiny, který po další úpravě pravidel usiloval o ustavení svazu házené. V roce 1920, kdy bylo v činnosti již 167 klubů s 2520 hráči a hráčkami, se házená sdružuje do Československého svazu házené a ženského sportu. Házená se tehdy hrála v sedmičkách, devítkách a také v devítkách smíšených (5 mužů a 4 ženy).
V těchto letech se začala hrát házená i na Slovensku a za hranicemi hlavně v Jugoslávii. Československý svaz házené a ženských sportů začal pořádat svá mistrovství a v roce 1921 spolu s Francií, Amerikou, Anglií, Itálií, Švýcarskem a Švédskem založil v Pařízi Mezinárodní federaci ženských sportů (FSFI),která uznala českou házenou jako mezinárodní hru a přijala česká pravidla jako oficiální. Byl to pozoruhodný úspěch naší původní československé míčové hry. Došlo k prvním mezinárodním a mezistátním utkáním. Postupem času se u nás házená stala oblíbeným sportem i mužů zásluhou DTJ a Sokola.
Také mezinárodní styky se slibně rozvíjely a roku 1930 se dokonce pořádalo I. mistrovství světa v házené žen. v němž vyhrály naše reprezentantky před Jugoslávií a Polskem.
Druhé mistrovství světa v házené žen v Londýně roku 1934, kdy ženy ČSR prohrály až s Jugoslávií, znamenalo konec házené jako mezinárodní hry. Byl založen Mezinárodní svaz míčových her, kde získaly převahu košíková a handbal. V českých zenmích ubylo přechodně sportovních klubů házené. Roku 1936 dochází ke změně pravidel, hra se stává zajímavější. To mělo za následek, že se zlepšila i činnost Svazu házené, který začal věnovat zvýšenou pozornost družstvům mládeže. Koncem roku 1938 byl přijat název Československý svaz házené (ČsSH), který měl 5 žup. Avšak v roce 1939 byla nucena tato organizace změnit název na Český svaz házené. Následující léta až do skončení druhé světové války přinesla rozmach zázené na území tehdejšího protektorátu také však úplný zánik a izolaci v mezinárodním styku. Tato izolace byla ještě prohloubena v roce 1947 kongresem IMF, který připravil podmínky k dalšímu rozvoji házené podle mezinárodních pravidel bez přihlédnutí k československé házené. Od roku 1947 získávali propagátoři handbalu v ČSR poznenáhlu další příznivce a tak začal rozkol v házenkářském hnutí, které se rozdělilo - i když pod jením vedením - na družstva házené, na družstva handbalová a na družstva hrající obě hry. Rozkol se prohluboval a roku 1952 došlo k ustavení samostatnách sekcí při SVTVS pro házenou (tj. handbal) a pro českou házenou.
Česká házená tím velice utrpěla a její snahy o rozšíření hry i na Slovensko neměly trvalého účinku. Největší zájem sekce České házené při SVTVS se soustřeďoval na mládež, která hrála četné turnaje dorostu a žactva. V roce 1952 v soutěžích SHM bylo 1618 družstev s 16000 mladými hráči a hráčkami. Zájem mládeže o českou házenou potvrdily i soutěže v letech 1960 - 62. V přeborech žactva a dorostu hrálo 465 družstev a v soutěžích SHM 485 družstev.
Vrcholnými zápasy v národní házené byla mezizemská utkání Čechy - Morava. První utkání žen Čechy - Morava s výsledkem 1 : 5 se hrálo 30. 6. 1922 v Prostějově. Muži měli previéru 24. 5. 1942 v Praze, Čechy vyhrály poměrem 13 : 6. Za 2. světové války získala tato utkání popularitu, tradici a dodnes jsou házenskářským svátkem.
Soutěže družstev se hrály do 2. světové války vylučovacím způsobem , pak jako zemská mistrovství s finále o přeborníka republiky. V roce 1941 se začaly hrát ligové soutěže mužů i žen a od té doby se hrají dodnes. Každoročně jsou vyhlašováni přeborníci republiky ve všech věkových kategoriích. Na nižší úrovni se hrají krajské a okresní přebory.
V šedesátých letech po mezinárodních úspěších házené se dostává česká házená do pozadí. Zapomnělo se, že mezinárodní úspěchy házené rostly i z české házené. Házená vytlačila českou házenou i ze školních osnov a řada oddílů české házené přešla na házenou. Díky neúnavné práci obětavých pracovníků se však česká házená dostala v letech 1972-74 opět do osnov povinné tělesné výchovy na školách a na 2. sjezdu ČTJ v roce 1973 byla hra zařazena mezi masové sporty. Tím byly dány předpoklady k novému vzestupu české házené, která od roku 1972 nese nový název - "Národní házená"
Svaz NH ČÚV ČSTV měl v pravidelných soutěžích v letech 1973-74 zařazeno celkem 116 oddílů se 443 družstvy (123 muži, 34 ženy, 62 dorostenci, 44 dorostenky, 106 žáci, 74 žákyně ).
Národní házená jako jediná původní československá míčová hra má dnes opět svoje místo v tělovýchovné organizaci.
|
pokračování: NH v Chomutově
|
|
